Perfekcionismus: proč vede k odkládání a jak se naučit „dost dobré“

Daniel Gavalec · Aktualizováno 17. 10. 2026

Perfekcionismus je sklon klást na sebe velmi vysoké nároky a zároveň se trápit každou chybou a tím, co si o nás pomyslí ostatní. Právě ta druhá část – strach z chyb a hodnocení – souvisí s odkládáním: když musí být výsledek dokonalý, je bezpečnější nezačít. Pomáhá oddělit vysoké cíle od strachu z chyby, pracovat ve verzích („první verze smí být špatná“) a dát si časový limit. Níže najdeš, co o perfekcionismu říká výzkum, jak poznat zdravou a nezdravou podobu a šest kroků na každý den.

Co je perfekcionismus

Perfekcionismus není „mám rád věci udělané pořádně“. Psychologové ho popisují jako kombinaci velmi vysokých nároků a přehnaně kritického hodnocení sebe sama. Joachim Stoeber a Kathleen Otto (2006) navrhli užitečné rozdělení na dvě složky:

• Perfekcionistické snahy – vysoké cíle a nároky na kvalitu.
• Perfekcionistické obavy – strach z chyb, pochybnosti o vlastní práci, obava, co si pomyslí ostatní, a tvrdá sebekritika.

Snahy samy o sobě mohou pomáhat. Problém nastává, když je doprovázejí obavy – pak se z vysoké laťky stává zeď.

Proč perfekcionismus vede k odkládání

Fuschia Sirois, Danielle Molnar a Jameson Hirsch (2017) shrnuli desítky studií: s prokrastinací souvisejí hlavně obavy, zatímco samotné vysoké nároky téměř ne. Dává to smysl. Když začneš, riskuješ, že výsledek nebude dokonalý. Když nezačneš, zatím jsi neselhal. Odklad tak krátkodobě chrání před nepříjemným pocitem – stejný mechanismus, jaký popisuje článek proč prokrastinujeme.

Zdravé vysoké nároky vs. perfekcionismus

Thomas Curran a Andrew Hill (2019) v metaanalýze zjistili, že perfekcionismus mezi vysokoškoláky v USA, Kanadě a Británii mezi lety 1989 a 2016 rostl – hlavně tlak, který lidé cítí ze strany okolí. Pokud se v pravém sloupci poznáváš, nejsi v tom sám.

6 kroků, jak trénovat „dost dobré“

1. Definuj „hotovo“ předem. „Prezentace je hotová, když má 8 slajdů a přečetl ji jeden kolega.“ Bez definice se dá vylepšovat donekonečna.
2. Pracuj ve verzích. Verze 1 smí být špatná – jejím úkolem je existovat. Verze 2 je na opravy.
3. Dej si časový limit. „Na úvodní odstavec 15 minut.“ Krátký čas brání ladění detailů. Jak časový box funguje, popisuje Parkinsonův zákon.
4. Pravidlo 80 %. U většiny úkolů stačí 80 % kvality za zlomek času. Úsilí navíc dej jen tam, kde opravdu záleží.
5. Ukaž práci dřív. Pošli hrubý koncept někomu, komu věříš. Zpětná vazba nad rozpracovanou věcí ušetří hodiny.
6. Mluv na sebe jako na kamaráda. Michael Wohl a kolegové (2010) zjistili, že studenti, kteří si odpustili, že odkládali učení, pak méně odkládali. Laskavost tu funguje líp než bič.

Kdy vyhledat pomoc

Perfekcionismus sám o sobě není nemoc ani diagnóza. Pokud ti ale nároky na sebe dlouhodobě berou spánek, radost a vztahy, kontroluješ věci opakovaně, i když víš, že jsou v pořádku, nebo tě trápí silná úzkost či smutek, promluv si s psychologem nebo lékařem. S perfekcionismem se dá pracovat a odborník ti s tím může pomoct.

Zkus hned: špatná první verze za 15 minut

V CORTEXu (zdarma pro všechny) si úkol rozdělíš na podúkoly „Verze 1“ a „Verze 2“ a nad první spustíš Focus na 15 minut. Za hotovou první verzi dostaneš XP – odměnu za to, že jsi začal, ne za dokonalost. Víc o tom, jak se rozhýbat, v článku jak se donutit něco dělat.

app.getcortex.cz/planovac